Padaly hvězdy

Karel Plíhal

R:PF#adaly hvD#mězdy a jG#9/Cedna z nich slC#ítla
mé milé přF#ímo dG#9/Co klínC#a,
jF#ak byla žhD#mavá, tak sG#9/Cukně jí chC#ytla,
a od sukně cF#elá rHoklinF#a.
1:MD#má milá křBmičí: pD#momoz mi přBmece,
nD#mestůj tu jBmako z kAdimamene,
tD#mak jsem ji rBmychle D#modtáhl k řBmece
z dD#mosahu tBmoho plG#amenC#e.
2:Jenže ta hvězda tu moji milou
rozpálila jak kamínka,
zuby i nehty mi pustila žilou
a já drtil její ramínka.
3:Pod hlavou nebe a nad hlavou země,
v obrovským požáru škvařím se,
jsem totiž v ní, jako ona je ve mně,
jako dvě kapky steklé na římse.
R:Teď už jen v očích jak tečka za snem
skomírá malý plamínek,
běžíme k hvězdě a oba žasnem:
je to jen chladnoucí kamínek.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:34:50.946+00:00
Výsledky hledání: